TOYEN
U zrodu skupiny, která svojí hudbou tak trochu evokovala jemný kytarový rock 60. let, stáli dva dávní spoluhráci z novovlnného Letadla (potažmo prvního období Jižního pólu) bubeník Jirí Šimecek a baskytarista Petr Václavek. Od léta 1988 sháneli muzikanty pro svuj nový projekt, nebot jejich predchozí kapela Eden nesplnovala jejich hudební predpoklady a ambice. Jejich bývalý kolega, zpevák Josef Vondrášek mezitím obnovil znovu Jižní pól a tak bylo nutné porozhlédnout se po jiném frontmanovi. Tím se stal nakonec Petr Chromovský. Ješte predtím jim ale slíbil pomoc i další protagonista Letadla, hrác na kytaru a klávesy Ivo Heger. Poté se k již jmenovaným pripojil další kytarista Jirí Krivka (ex-Zikkurat, ex-Oliver) a klávesista David Ondrícek, a skupina která se nazvala Toyen (dle
pseudonymu surrealistické malírky 30. let Marie Cermínové) byla na svete.
V únoru 1989 se dala dohromady a o už mesíc pozdeji mela první koncert. Svojí hudbou, kterou psal zpocátku Ivo Heger (pozdeji se pod písnicky podepisovali všichni jako Toyen), na první pohled predstavovala bežnou civilní kytarovku té doby, ale jakoby lehce nasvícenou duchem 60. let. Hudební publicista Alex Švamberk o kapele napsal v Melodii (1990): "Toyen s prirozeným, minimálne stylizovaným projevem neútocí agresivne na publikum. Muzikanti hrají jakoby pro sebe a bud se posluchaci naladí na jejich vlnu - pak má koncert plný souznení skvelou atmosféru - anebo ne." Anebo ne. Totiž, nekterým posluchacum práve ona odcizenost muzikantu, jistý chlad a zdánlivá nevzrušivost dosti vadily, takže divácké jádro skupiny nikdy nebylo príliš velké.
Záhy po pár koncertech se band smrskl na ctverici (Šimecek, Václavek, Heger, Chrenovský), nebot odešli jak Krivka, který mel závazek s temnou Pulnocí (navíc prožíval jedno ze svých období komplexní nesnesitelnosti), tak klávesista Ondrícek (ano, je to ten pozdejší režisér filmu "Samotári" - pozn. autora). Nicméne Krivka se alespon díky své agilnosti postaral o zvukovou režii prvních sedmi studiových snímku Toyen, takže kapela mela po pár mesících od svého založení v ruce kazetu, kterou samozrejme mohla nabízet. A ony nahrávky padly na úrodnou pudu. Svedcí o tom úspech písnicky "Po stopách zmizelých železnic", která se ješte v roce 1989 držela tri mesíce mezi tremi nejlepšími skladbami hitparády rozhlasového Vetrníku.
To nejlepší ale na kapelu teprve cekalo. Hned v roce 1990 si jich povšiml pri návšteve klubu, kde vystupovali, jeden novinár z americké TV stanice ABC News a jelikož byl puvodem Ir ihned v souboru videl cosi jako ceskou alternativu k U2, takže po case (rok) se organizacne postaral o druhé (po Pulnoci) regulérní turné ceské kapely v USA!
V tuzemsku to ovšem mela Toyen se svým zasneným, jemne melancholickým bigbítem težké. Doba si žádala tvrdá a nekompromisní telesa at už punková nebo hardcoreová a nejvíce samozrejme heavy metalová. To ovšem bylo proti naturelu skupiny. Ivo Heger k tomu v Rock & Popu (1991) ríká: "My jsme spíš plašší, jsme proti jakékoli agresivite, i v muzice. Zbožnujeme kouzlo detailu, jemnosti, citu." Proto se muzikanti z Toyen stali na konci roku 1989 zakladateli sdružení hudebníku a hudebních skupin Nový Horizont, které sdružovalo podobne stylove zamerené formace jako práve Toyen.
Bohužel, nadeje vkládané firmou BMG do alba Malír smutnej se nenaplnily. "Ocekávali zlatou desku, a ono se toho v první várce prodalo pet tisíc. Takže dali prednost Šumu svistu a my jsme šli od válu." Ke vší smule z kapely navíc znovu odešel Jirí Krivka. Duvody jeho odchodu shrnuje Petr Václavek: "Je to problematická osobnost, se kterou se težko vychází. Vzpomínám si, jak jsme v zacátcích Toyen meli soustredení na chate u Davida Ondrícka. Krivka se jednoho dne sebral a odjel, protože prý nesnáší venkov a kohouty. A podobné príbehy ho provázejí celý život."
Následovalo dlouhé hledání náhrady na post kytaristy, takže koncerty na podporu nové desky se scvrkly na minimum.
Jeden cas se v radách Toyen objevil dokonce František Sahula, známý ze skupiny Tri sestry. "Byla to taková veselá kopa. Absolvovali jsme s ním dobrodružné opilecké výlety, ale do profilu kapely príliš nezapadal," hodnotí toto intermezzo Petr Václavek. Spolu se Sahulou se skupina probila až do dubna 1994, kdy usoudila, že všem clenum prospeje delší pauza. Poprvé po peti letech si Toyen vybrali dovolenou, možná zpusobenou i tím, že poslední rok jejich existence nesplnil jejich ocekávání.
Jméno surrealistické malírky se znovu objevilo na plakátech až o tri roky pozdeji. S novým elánem a novým kytaristou Petrem Vánou se skupina vydala do studia, aby natocila tretí dlouhohrající desku Ia Orana. Do tretice všeho dobrého zmenili Toyen vydavatelství a upsali se brnenské firme Indies - stylovejší návrat si nemohli prát. Na producentskou židli zasedl Ivo Heger, který se tak alespon symbolicky vrátil ke kapele, v níž zažil dny nejvetší slávy.
Ia Orana znamená v jazyce obyvatel Velikonocních ostrovu "Vítej!", ale Toyen se takto pojmenovanou deskou spíš prišli rozloucit. Tomu napovídá i koláž ukrytá v bookletu. Zatímco jedna strana zachycuje Marii Cermínovou na židli pod kamennou sochou, na druhé strane je židle prázdná a po tvári sochy kane slza. Toyen odchází, placte!
Po muzikantské stránce je Ia Orana dustojnou teckou za historií svébytné ceské kapely. Ivo Heger oživil vzpomínky na léta její nejvetší slávy, a tak vznikla kolekce deseti príjemných písnicek. Žádné velké experimentování, spíš radost z hraní.
Ackoliv Toyen nikdy oficiálne neoznámili rozchod, jejich hudební kariéra je dnes už uzavrenou kapitolou. Behem osmi let, co se pohybovali v povedomí ceských i zahranicních posluchacu, dosáhli nekolika výrazných úspechu a nesmazatelne se zapsali do historie ceské a ceskoslovenské pop-music. Své malírské jmenovkyni ostudu urcite neudelali.
Díky svému, ve své dobe ponekud "jinému" prístupu k rocku je možné ji považovat - snad spolecne s Jižním pólem - za jediné tuzemské inspirace proudu ceských teenagerských kytarovek, které se u nás objevily zacátkem 90. let.
Diskografie:
Following the disappeared railroads(1991)
Last Free Swans! (1992)
Malír smutnej (1993)
Ia Orana(1997)
User-contributed text is available under the Creative Commons By-SA License and may also be available under the GNU FDL....
READ MORE
